- Aktuality
- Jižní Súdán
“Nepřestává mě překvapovat, s jakým málem si lidé vystačí ke štěstí,” říká RICHARD SCHINKO, ředitel českého Světla pro svět v rozhovoru o práci v Jižním Súdánu. Zemi v rámci své pracovní cesty navštívil v únoru 2023.
Jednou z programových zemí Světla pro svět je i Jižní Súdán, nejmladší země světa, kde 60 procent obyvatelstva představují křesťané. Co tam Světlo pro svět dělá?
Naše činnost v Jižním Súdánu je mezi našimi programovými zeměmi poměrně specifická, a to kvůli vážné humanitární krizi, ve které se nachází. Loni potřebovaly nějakou formu asistence asi dvě třetiny jihosúdánské populace, nějakých 9 milionů lidí Naše práce tam proto probíhá v kontextu humanitární pomoci, stále se však soustředíme konkrétně na lidi s postižením a jejich rodiny. Právě oni patří mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel. Jakákoliv krize – ať už mluvíme o dopadech války, klimatických změn nebo pandemie – na ně dopadá ještě tíživěji.
Jaké programy tedy Světlo pro svět v Jižním Súdánu má?
Staráme se o to, aby byli do humanitární pomoci zahrnuti i lidé s postižením, na které se často zapomíná. Pracujeme v uprchlických táborech v Džubě, ale vyjíždíme i do venkovských oblastí. Vyhledáváme lidi s postižením a pomáháme jim najít cestu k ekonomické soběstačnosti. Organizujeme pro děti s postižením rehabilitace a posíláme je do školy v rámci inkluzivního vzdělávání. Spolupracujeme s místními očními klinikami, školami i úřady.
Letos v únoru jste Jižní Súdán osobně navštívil. Jedním z cílů vaší výpravy byl uprchlický tábor v Džubě. Jak na vás působil?
Nepřestává mě překvapovat, s jakým málem si lidi vystačí ke štěstí, a že k velkým úspěchům stačí i malý kapitál. Před pár lety jsme v táboře spustili jednoduchý program, při kterém se matky postižených dětí naučily vyrábět a prodávat mýdlo. Dnes jsou zcela samostatné a znalosti předávají nováčkům dál už bez naší pomoci. Zaopatří své rodiny, zaplatí jídlo i léky a ještě něco ušetří. Byl jsem pyšný na úspěchy „našich“ dětí, které nastoupily do škol.
Pro Světlo pro svět v Jižním Súdánu pracují i lidé s postižením, tzv. facilitátoři inkluze, kteří působí jako vzory pro ostatní. Co je jejich role?
Rodiny dětí s postižením v nejchudších oblastech světa se často domnívají, že jim takové děti nebudou k užitku, že z nich nikdy nic nebude. Když do takové rodiny pošlete našeho slepého spolupracovníka, který zvládl vystudovat, pracuje jako učitel a dokáže uživit svoji manželku i děti, tak rodiny postižených dětí – i ty děti samotné – pochopí, že i ony mohou prožít krásný a užitečný život.
Jsem pyšný na úspěchy „našich“ dětí, které nastoupily do škol.
Richard Schinko, ředitel českého Světla pro svět
V Jižnímu Súdánu má Světlo pro svět i velmi silný sportovní program, k čemu to slouží?
Pořádáme inkluzivní sportovní turnaje a kroužky. Úspěch slaví zejména slepecký fotbal, je obrovským zážitkem takový zápas navštívit. Velmi oblíbený je také fotbal v rámci programu Sportem za mír, který sdružuje děti uprchlíků z různých kmenů a brání mezikmenovým šarvátkám v přelidněných uprchlických táborech. Sport je něco, co lidi sbližuje. A děti uprchlíků v táborech často postrádají denní náplň a jakýkoliv cíl. Když začnou se sportem, změní se to a často začnou usilovat i o zlepšení ostatních aspektů života.
Text původně vyšel v příloze Katolického týdeníku č. 16/2023.
