- Aktuality
- Humanitární pomoc
- Mezinárodní
Rozhovor s RICHARDEM SCHINKEM, ředitelem českého Světla pro svět, o tom, jak ekonomická krize a konflikt na Ukrajině ovlivňují chuť a možnosti dárců pomáhat potřebným v Africe.
V Evropě zuří válka, do Čech dorazili uprchlíci, zdražuje se. Pociťujete odliv zájmu o dlouhodobou pomoc v Africe, které se věnuje Světlo pro svět?
Podpora od našich dárců se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu mírně snížila, ale nenazýval bych to odlivem zájmu. Je logické, že s nástupem bezprecedentní ruské agrese do suverénního evropského státu, který byl ještě nedávno naším přímým sousedem, se tímto směrem upřela i pozornost a podpora lidí. Rozumíme tomu. Pocítili jsme to zejména v době pro nás tradičně silného “fundraisingového” období. Tedy před Velikonocemi, kdy byla invaze na Ukrajinu velice čerstvá.
Od té doby se však podpora našich dárců opět postupně stabilizuje. Naši podporovatelé vnímají svět nejen pohledem z vlastního prahu, ale i v globálních souvislostech. Probíhajícím konfliktem na Ukrajině se svět nepřestává točit a již dříve bolestně palčivá témata chudoby, nerovností, klimatických změn, potravinové krize a jejich dopady na lidi s postižením v nejméně rozvinutých zemích světa, jsou v dnešních souvislostech ještě aktuálnější.
Nakolik se dnes daří naplňovat humanitární potřeby v zemích, které jsou „tradičními“ příjemci pomoci v porovnání s Ukrajinou?
Nedávno jsme v rámci aktuálního českého předsednictví EU spolupořádali s Českým fórem pro rozvojovou spolupráci, kde působím jako předseda správní rady, konferenci mezinárodních humanitárních organizací zaměřenou na zhodnocení humanitární podpory ve světle války na Ukrajině. Ukázalo se, že v současné době je rozpočtová potřeba humanitární pomoci na Ukrajině naplněna na 95 %, zatímco v ostatních zemích postižených dlouhodobými humanitárními krizemi (například v regionech Afriky, kde působíme) je to pouze ze 30 %. I proto se podpora našich dárců postupně navrací.
Velkou obavu ale aktuálně vzbuzuje očekávaný dopad ekonomické krize, drasticky se zvyšujících životních nákladů, cen energií a roztočené spirály inflace. Věříme, že to nijak neovlivní ochotu našich podporovatelů přispět k naší systematické programové práci. Ale obáváme se, že to výhledově ovlivní jejich schopnost to skutečně udělat.
Probíhajícím konfliktem na Ukrajině se svět nepřestává točit a již dříve bolestně palčivá témata chudoby, nerovností, klimatických změn, potravinové krize a jejich dopady na lidi s postižením v nejméně rozvinutých zemích světa, jsou v dnešních souvislostech ještě aktuálnější.
Richard Schinko, ředitel Světla pro svět
Světlo pro svět nezasahuje na Ukrajině, nicméně pracuje v leckdy nestabilních afrických zemích. Jak moc to mění vaši práci? Stahujete se?
Z našich programově prioritních zemí se rozhodně nestahujeme. Ale na naši programovou práci to negativní dopady má. V posledních letech jsme stále častěji svědky dramaticky se zhoršující bezpečnostní situace v řadě zemí a regionů, kde působíme. Ať jde o dnes již dlouhotrvající vnitřní konflikt v Etiopii v regionu Tigraj, nestabilitu v Jižním Súdánu, vojenské potyčky spojené s vnitřním vysídlováním v částech Burkiny Faso či eskalaci napětí v regionu Cabo Delgado v Mosambiku.
V každém z těchto případů nejprve sledujeme situaci a zajišťujeme bezpečnost našich místních zaměstnanců, partnerů a příjemců naší pomoci. Leckdy pak musíme programy pozastavit (typicky např. terénní výjezdy oční péče) nebo dočasně přesunout do klidnějších oblastí.
Z našich dlouhodobých zkušeností v daných oblastech ale víme, že leckdy zde platí pověstné “jediná konstanta v životě je změna” a umíme se adaptovat tak, abychom mohli pokračovat v efektivním poskytování pomoci těm, kdo to skutečně potřebují.
Text původně vyšel v příloze Katolického týdeníku č. 43/2022.
