Světlo pro svět v uprchlickém táboře v Jižním Súdánu

Vítáme vás v Mangatenu, jednom z táborů v hlavním městě Džubě. Žije tu 14 500 vnitřně přesídlených lidí. Tedy uprchlíků, kteří utekli ze svých domovů, ale neopustili hranice Jižního Súdánu. Mezi nimi i 8000 dětí. Pouze 4000 obyvatel tábora je oficiálně zaregistrováno a dostává potravinovou pomoc.

Do tábora přicházejí stále noví lidé, i několik set měsíčně. Někteří prchají před boji, jiní před povodněmi, které poslední roky sužují sever země. „Nemáme ani přístřeší, které bychom jim mohli poskytnout,“ říká Charles, sám uprchlík, který zadarmo zastává funkci manažera tábora. V celém táboře jsou podle něj jen tři funkční latríny.

Světlo pro svět v táboře registruje osoby s postižením, poskytuje rehabilitační cvičení dětem, které ho potřebují, pomáhá jim získat zdravotní pomůcky i nastoupit do školy. Rodičům dětí s postižením pomáháme si vytvořit pravidelný příjem, aby mohli bez cizí pomoci uživit rodinu.

V únoru 2023 tábor navštívil i ředitel českého Světla pro svět Richard Schinko. Setkal se i s rodinou Januš (na snímku ve žlutých šatech). Šikovné šestileté děvče od narození trápí hydrocefalus. Musí kvůli tomu pravidelně dojíždět do Ugandy na kontrolu po zkratové operaci. Tzv. zkrat odvádí přebytečný mozkomíšní mok z Janušiny hlavy do břišní dutiny a ven z těla. Januš chodí do inkluzivní školy, je to třídní premiantka.

Dnes už 12 letá Nyaja prodělala mozkovou obrnu a částečně ochrnula na polovině těla. Poznáte to ale jen z její chůze, protože jinak je Nyaja velmi sebevědomé a mile přidrzlé děvče, které její drobné fyzické omezení v dovádění nezastaví. Doma si ji ale chválí, protože pomáhá s úklidem. “Umývám nádobí a stírám podlahu,” chlubí se. Ve škole má samé jedničky. Nejradši má ale tělocvik, konkrétně fotbal. 

O sedmičlennou rodinu, která v Mangatenu žije od roku 2015, se stará matka. V našem programu ekonomické soběstačnosti se naučila podnikat. Má vlastní malý obchod, kde přeprodává sušené ryby a drobné zboží které nakupuje na trhu ve městě. Kromě toho s dalšími ženami z tábora vyrábí a prodává mýdlo.

Do skupiny žen vyrábějících mýdlo patří i Natalina, která je taktéž matkou částečně ochrnuté holčičky. I ona i otevřela malý obchůdek v táboře. Každý měsíc si díky tomu vydělá víc než kdejaký místní úředník. Část peněz si ženy ukládají do společné pokladny. Když některá z nich potřebuje větší obnos třeba na zdravotní pomůcku pro dítě nebo vybavení domu, společně jí z pokladničky půjčí.

Programy ekonomické soběstačnosti Světlo pro svět v jihosúdánských uprchlických táborech spustilo poté, co si naši terénní pracovníci evidující lidi s postižením všimli, v jak zoufalé situaci rodiny s dětmi se zdravotním postižením jsou.

Rodiny nejprve dostávaly příspěvky na jídlo, později si matky dětí prošly školením, kde se naučily, jak vyrobit mýdlo nebo jak si otevřít vlastní obchod. Každá z nich pak do začátku vlastního podnikání dostala velmi skromný obnos. Dnes mají peníze na jídlo i na léky pro celou rodinu, jejich děti chodí do školy.