Kiven přestal vidět po zranění, bez rychlé operace by zůstal navždy slepý

Šedý zákal je nejčastější příčinou slepoty na světě. Trpí jím polovina seniorů, ale potrápit může i mladší ročníky, včetně dětí. Samostatnou kapitolou je pak vrozený šedý zákal u těch nejmenších. Pokud se dítě nedostane na operaci včas, může skončit po zbytek života slepé.

Kivenovi je 8 let. Spolu s mladším bratrem žije v domě babičky v Maputu, hlavním městě Mosambiku. Babička Lina je farmářka. Oba kluky si vzala k sobě, protože jejich rodiče pracují dlouhé hodiny, aby rodinu uživili.

Asi před rokem a půl měl Kiven ve škole nehodu. Spolužák po něm hodil kámen a poranil mu pravé oko. Druhý den ho matka vzala za lékařem, kde dostal oční kapky. Jenže Kivenovi se v poraněném pravém oku rozvinul šedý zákal, přestal na něj vidět.

„Kiven si nikdy nestěžuje na bolest. Ale nechci se smířit s tím, že můj vnuk bude do konce života slepý na jedno oko,“ bála se o něj babička. „Bojím se, co s ním bude. Musí chodit do školy a učit se. Ale vidět jen na jedno oko, to je velmi těžké.”

Místní středisko si nevědělo rady a Kivena poslalo do Centrální nemocnice v Maputu, kterou podporuje i Světlo pro svět. Den v nemocnici je pro pacienty velmi náročný. Začíná registrací už v sedm hodin ráno. Následuje dlouhé, mnohahodinové čekání. Pacientů je příliš a lékařů málo. Chybí léky i přístroje.

S podporou Světla pro svět se situace místního oftalmologického oddělení sice zlepšila, dokonce tu mají i specialistku na dětskou oční péči doktorku Tapuwa Gundanu, ale stále zbývá mnoho výzev.

Oftalmoložka Tapuwa Gundana přiznává, že pacienti musí i na akutní operaci čekat klidně měsíc. „Nejvíc nás trápí, že nemáme vlastní operační sál. To vede k obrovským zpožděním,” říká lékařka. Záchrana dětských očí přitom podle ní často závisí na rychlosti, se kterou se podaří dítě dostat na sál.

Kritický je u dětí osmý rok věku, do kterého se oko učí vidět. Pak se spojení mezi okem a mozkem uzavírá. Zejména u vrozených šedých zákalů, ale i u zranění, je proto nutné operovat co nejdříve, aby se dítě vůbec “naučilo vidět”. Od Kivenova úrazu už uplynul rok, i on musí na operaci ihned.

„Vzhledem k tomu, že se Kivenův šedý zákal rozvinul po úrazu, potřebovala bych zkontrolovat jeho oko pomocí echografie, abych se ujistila, zda je kromě šedého zákalu v pořádku. Ale ani tady v centrální nemocnici toto vybavení nemáme,“ vysvětluje Gundana.

Operaci tak musela provést bez echografie. Naštěstí bylo oko po odstranění šedého zákalu jinak zdravé.

Autor snímků: Jens Dörre/Světlo pro svět.

Kiven zůstal s babičkou v nemocnici několik dní, aby se zotavil z operace. Lékaři mu zatím nevložili do oka náhradní umělou čočku, potřebuje se nejprve zotavit. Chlapec se tak bude muset vrátit nejen na kontrolu, ale i na následnou operaci, kdy mu čočku zavedou. 

Pacientům, kteří si nemohou hradit náklady na operaci včetně pobytu v nemocnici nebo i dopravy, Světlo pro svět finančně pomůže. Financujeme také subspecializace místním lékařům, například na dětskou oftalmologii, abychom posílili zdravotní systém od jeho základů. 

V centrální maputské nemocnici jsme mimo jiné podpořili výcvik lékařky Tapuwy Gundany, která operovala i Kivena, stejně jako její kolegyně oftalmoložky Lacey Alfredo. Spolupracujeme také na vybudování specializovaného operačního sálu, který by sloužil pouze očnímu oddělení. 

Kiven měl štěstí, na operaci se dostal rychle. Snad mu pomůže k naplnění jeho snu, stát se policistou. Kdyby neviděl na jedno oko, ke sboru ho nevezmou. „Chci se stát policistou a lovit lupiče,” vysvětluje. Do té doby se spokojí se školou a hraním fotbalu s přáteli.

Autor snímků: Jens Dörre/Světlo pro svět.

Text původně vyšel v příloze Katolického týdeníku 8. dubna 2025.