Sucho chlapce připravilo o zrak, zachránily ho kapky za pár korun

Abelovu rodinu živí pěstování sladkých brambor a cukrové třtiny. Sucho je ale několik let po sobě připravilo o úrodu. Kvůli nedostatku vitamínů začal chlapec přicházet o zrak. 

Abel je velmi plachý a tichý kluk. Je mu deset let a je to benjamínek rodiny. Má sedm starších sourozenců. Společně všichni žijí v jižní Etiopii. Abel velmi obdivuje svého staršího bratra Ješiase, se kterým si také nejraději hraje. Jejich táta Batira je už od dětství tělesně postižený. Zhruba od deseti let je na levé polovině těla částečně paralyzován a přiznává, že díky tomu nedokáže na poli zastat tolik práce jako jiní. Ale o svoji rodinu se poctivě stará.

Na poli za domem pěstuje sladké brambory a cukrovou třtinu. Jenže v posledních letech do regionu dorazilo sucho, déšť se skoro neobjevuje a úroda je rok od roku menší a menší. Sám Batira už nedokáže na vyschlých polích vypěstovat dostatek jídla pro svou rodinu. Aby se všichni uživili, do práce se musely zapojit všechny děti. Když není co jíst, školní docházka není pro obyvatele chudých afrických regionů prioritou. A Abelův sen stát se jednou učitelem, se začal rozplývat.

Před dvěma lety Abel začal zničehonic špatně vidět. V pravém oku se mu vytvořily drobné bílé skvrnky, které se postupně rozrůstaly. Až na oko přestal skoro vidět. Oční specialista byl ale v nedohlednu a rodina neměla peníze na dlouhou cestu. Když se dítěti bílé flíčky poprvé objevily i v levém oku, bylo Abelovým rodičům jasné, že je zle a že stůj, co stůj, musí konat.

Místní zdravotní stanice byla bezradná, ale rodinu odkázala na nemocnici v Arba Minch, se kterou spolupracuje i Světlo pro svět. Trvalo celé měsíce, než Abelovi příbuzní na cestu do nemocnice ušetřili dostatek peněz. Teprve na konci roku 2022 mohl syn s otcem vyrazit na sedmihodinovou cestu autobusem za očním specialistou. Doktor Masresha Mengistu zjistil, že Abel přichází o zrak kvůli podvýživě a zejména pro nedostatek vitamínu A. Batiru to zasáhlo přímo do srdce.

Aby se zabránilo trvalému poškození zraku, bylo třeba jednat ihned. Naštěstí stačilo nasadit vitamínové kapky, které Abel dostával co dvě hodiny. Následující dva týdny docházel chlapec v doprovodu otce na kontroly, v tu dobu přespávali u Batirovy švagrové v Arba Minch. 

Abelovi velmi chyběla matka, nikdy tak dlouho bez její společnosti nebyl. Podle lékařů byl chlapec skutečně odvážný a jeho táta mu byl velkou oporou. Otce Batiru ale sužovaly výčitky. Kladl si za vinu, že nedokázal vypěstovat dostatek kvalitního jídla pro svou rodinu a že jeho syn kvůli tomu málem oslepl. Slíbil si, že bude pracovat ještě tvrději než dosud. Jenže i kdyby ho neomezoval jeho zdravotní stav, sucho a dopady klimatické změny ovlivnit nedokáže.

Je skoro zázrak, že Abel je jediný člen rodiny, který kvůli nedostatku vitamínů začal ztrácet zrak. Vitamínové kapky, které jsou u nás dostupné za pár korun, Abelovi oči prozatím zachránily. Tedy zčásti. Levé oko je zcela zdravé, ale pravé už nikdy neuvidí tak dobře jako dřív. Světlo pro svět rodinu dál podporuje, místní zdravotníci Abelovi dodávají léky a výživové doplňky. 

Nemocnice Arba Minch Base Hospital leží uprostřed stejnojmenného města a její součástí je největší oční klinika v regionu, kterou pomohlo vybudovat Světlo pro svět. Kromě oftalmologického oddělení je tu i dílna na výrobu brýlí a s ní spojená prodejna brýlí. Spádová oblast nemocnice zasahuje asi 150 kilometrů na všechny strany. 

Text původně vyšel v příloze Katolického týdeníku č. 16/2023.